TEXT ŽÁDOSTI

Text žádosti, kterou zaslal náš spolek navíc z.s. městskému úřadu v Blatné v červnu 2017. Projednání naší žádosti je jedním z bodů programu jednání zastupitelstva města Blatná ve středu 20. září od 17 hodin v zasedací síni městského úřadu v Blatné.

V Blatné 22. 6. 2017

Vážení,

obracíme se na Vás s nabídkou spolupráce při péči o nevyužívaný obecní majetek.

Jedná se o tyto nemovitosti: pozemek č. 969/2, pozemek č. 447 a část pozemku 971/5, vše v katastrálním území obce Blatná, viz vyznačení v příloze tohoto dopisu.

Areál vily Fiala je významnou historickou lokalitou v Blatné, nachází se zde jedinečně dochovaná stavba výletní restaurace z roku 1906 architekta Karla Fialy. Zároveň zahrada vily představuje svou dispozicí velmi vhodnou lokalitu pro pěstování růží. Město Blatná vlastní pozemky od roku 2004, po tu dobu nebyly nemovitosti udržovány. V letošním roce zde byl vybudován pouze provizorní plot. Město Blatná ústy svých zástupců (paní starostka, radní, zastupitelé) opakovaně prezentovalo, že nemá žádný projekt smysluplného využití tohoto veřejného majetku.

Náš spolek má zájem o areál vily Fiala pečovat, udržovat jej v dobrém stavu, shánět prostředky na jeho údržbu a opravu a postupně jej zpřístupňovat veřejnosti. V uplynulých devíti měsících jsme svou činností dokázali zachovat tento cenný majetek ve vlastnictví obce, připravit kvalitní kulturní program, získat zájem veřejnosti o vilu i o náš projekt, získat podporu a nabídky spolupráce od řady odborníků (Ing. Karel Drhovský, Ing. Marie Pavlátová, Ing. Arch. David Vávra, Ing. Arch. Klára Salzmann, Mgr. Michal Chmelenský a další) i dalších organizací, včetně finanční podpory Nadace Via. Naši činnost podporují desítky občanů Blatné a velké množství lidí i odjinud. Díky naší činnosti je panem Mgr. Jiřím Sekerou připravována publikace o působení Karla Fialy v Blatné. Informace o našich aktivitách můžete najít na webových stránkách www.vilafiala.cz.

Naším záměrem je pečovat o tuto lokalitu, zejména o zeleň, zajistit provizorně budovu proti jejímu dalšímu chátrání a zahradu postupně prezentovat a zpřístupňovat veřejnosti. Zároveň chceme aktivně usilovat o získání prostředků na postupnou opravu nemovitosti. Daří se nám získávat stále nové nabídky spolupráce a možností financování obnovy vily a údržby lokality i dalších komunitních aktivit, které nemůžeme přijmout, dokud město Blatná nebude s námi spolupracovat.

Chceme spolupracovat s pracovníky Národního památkového ústavu, ÚOP v Českých Budějovicích, zejména garantkou území paní Ing. Hanou Rýcovou, dále s architektkou Ing. Arch. Barborou Schmidovou, pracovnicí NPÚ, Mgr. Zuzanou Hadravovou, studentkou České zahradnické akademie v Mělníce a dalšími odborníky, organizacemi a dobrovolníky. Jednotlivé kroky bychom chtěli také konzultovat se zodpovědnými osobami Technických služeb města Blatná i městského úřadu.

Nabízíme městu Blatná svou dobrovolnickou práci při péči o obecní majetek a při jeho zvelebování. Zároveň představuje náš projekt obohacení nabídky trávení volného času nejen pro místní obyvatele, ale také pro turistický ruch. Na druhou stranu nepředstavuje žádnou zátěž pro město Blatná ani pro ty, které naše aktivita nezajímá. Nežádáme od města Blatná žádné finance, naopak, chceme aktivně pracovat na údržbě a rozvoji obecního majetku a kulturního života Blatné a vlastními silami usilovat o získání finančních prostředků na opravu vily, která je ve veřejném vlastnictví.

Máme zájem o dlouhodobé zapůjčení lokality za účelem jejího neziskového využití pro veřejnost, případně o jinou možnost realizace našich dobrovolnických aktivit v areálu vily Fiala. O délce, formě a organizaci spolupráce chceme s kompetentními zástupci města Blatná jednat na osobní schůzce.

Věříme, že uchovávání veřejného majetku a péče o něj stejně jako podpora volnočasových aktivit a dobrovolnických občanských iniciativ je i Vaším zájmem a že naši žádost podpoříte.

S přátelským pozdravem


Mgr. Pavla Váňová Černochová

předsedkyně navíc z.s.

ZVEŘEJNĚNÉ ZÁPISY Z RADY MĚSTA BLATNÁ

Některé dokumenty z městského úřadu jsou sice veřejné, ale zveřejňovány jsou pouze na žádost o informace podle paragrafu 106. Využili jsme této možnosti několikrát při získávání informací o dění kolem vily Fiala.

Při pročítání dokumentů, kterými jsou například zápisy z jednání Rady města či některých komisí, jsme si řekli, že bychom mohli trochu pomoci skvělé myšlence radnice otevřené směrem k občanům. Na neveřejných radách města se projednávají záležitosti, které ovlivňují přímo každodenní život ve městě.

Požádali jsme proto o zveřejnění všech zápisů z jednání rady města od ledna 2016. Jejich zveřejnění není bez komplikací, městskému úřadu zastupovanému v tomto případě paní tajemnicí Ing. Kroupovou dělá často problém anonymizace osobních údajů či zveřejňování na webových stránkách obce.

Dali jsme si tu práci, věc zkonzultovali s občanskými poradnami Frank Bold, Otevřená společnost, a rozhodli se, že již zveřejněné zápisy z jednání rady postupně zveřejníme i na našich stránkách. Třeba bude blatenské občany zajímat, jak o nich za zavřenými dveřmi jednají radní města. Práce je to dost časově náročná, proto je budeme zveřejňovat postupně. Dnes máte možnost si přečíst zápis z jednání rady města Blatná ze dne 13. ledna 2016.

STAVEBNĚHISTORICKÝ PRŮZKUM V BLATNÉ

Architekt Karel Fiala byl velmi pracovitý člověk. Kromě vlastní stavební činnosti v Praze a v Blatné se velmi intenzivně zajímal o stavební historii a stojí u samého zrodu vědecké metody, která se dnes nazývá stavebněhistorický průzkum.

Tato metoda spočívá velmi zjednodušeně v tom, že tým odborníků z různých oborů shromáždí pokud možno veškerá fakta o konkrétní stavbě, zanalyzuje je a vyhodnotí. V týmu spolupracují většinou architekt, který stavbu zaměřuje, dokumentuje a vypracovává její plány, archivář, který pořizuje archivní rešerši všech dostupných pramenů, a historik umění, který výsledky interpretuje a dává do souvislostí. Výsledky takového výzkumu jsou skvělým podkladem pro rekonstrukci historických budov a pro hledání jejich dalšího využití.

Karel Fiala začal se zaměřováním pražských kostelů v mládí, když začal v Praze pracovat jako kreslič plánů ve stavebních firmách. Obcházel pražské středověké kostely, například sv. Štěpána, sv. Jindřicha, Panny Marie pod Řetězem, sv. Apolináře, zkoumal je, zakresloval, bádal v historických pramenech. To vše bez předchozího univerzitního vzdělání, ve svém volném čase. Píle a skvěle odvedená práce přinesla své plody – Karel Fiala publikoval několik článků o svých výzkumech v časopisu Method. Jeho vydavatel, Ferdinand Lehner, doporučil mladého architekta s nadšením pro středověké stavby největšímu architektu období historismu, Josefu Mockerovi. Tím se dostal Karel Fiala do Mockerovy kanceláře na Pražském hradě a jeho kariéra zde vedla až k pozici hradního stavitele, ve které setrval až do své smrti.

Jak to všechno začalo se můžeme dočíst v textu paní Věry Strnadové, který je úvodem do seznamu pozůstalosti Karla Fialy na Pražském hradě:

„R. 1902 se začal zabývat, se svolením zámeckého hejtmana Alfonse Zapletala, studiem a zaměřováním Pražského hradu, zejména jeho nejstarší části. Tento výzkum prováděl na své vlastní náklady. Bylo mu dovoleno si prohlédnout hradní stavby a částečně prostudovat technický archiv Zámeckého hejtmanství. Vypracoval asi 20 plánů, které byly předloženy zámeckým hejtmanem Zapletalem Nejvyššímu hofmistrovskému úřadu ve Vídni. Fiala měl velmi omezené možnosti, ale přesto jeho výsledky použil profesor Kalousek ve svém dobrozdání o Pražském hradě pro Zemský výbor Království českého, ve kterém se zmiňuje o Fialových zásluhách.“

Říkali jsme si, že půjdeme ve stopách Karla Fialy. Jednou z jeho nejmalebnějších staveb je blatenská vila Fiala, romantická výletní restaurace na kopci Vinice. V současnosti velmi zanedbaná budova je v majetku obce Blatná. Budova i její okolí jsou více než 110 let staré a budou pravděpodobně brzy prohlášeny kulturní památkou.

Sešel se nám malý tým lidí, kteří chtěli na vlastní náklady stavbu vily Fiala zaměřit a zdokumentovat. Jsme tři: Architektka Barbora Schmidová, absolventka ČVUT, Martin Kolovský, student ČVUT a já, Pavla Váňová Černochová, výtvarná pedagožka a historička umění. Šli jsme na to stejně jako Karel Fiala – požádali jsme město Blatná o svolení se studiem a zaměřováním vily Fiala. Náš požadavek byl, aby nám město Blatná umožnilo vstup na pozemky po předchozí dohodě v rozsahu přibližně dvou pracovních dní. Chtěli jsme stavbu podrobně zaměřit, zdokumentovat fotografiemi i kresbami. Zároveň se věnujeme archivnímu průzkumu dokumentů, které se k vile vztahují. Připadalo nám, že i pro město Blatná mohou přijít případně výsledky naší práce vhod. Budova bude brzy prohlášena kulturní památkou, je potřeba ji co nejdříve opravit, kvalitní podklady pro projekt se budou hodit.

Město Blatná bohužel není tak prozíravé jako zámecký hejtman Alfons Zapletal v roce 1902. Naši žádost zamítla paní starostka Malečková s odůvodněním, že stavebněhistorický průzkum bude možné vypracovat až v případě, že bude stavba prohlášena kulturní památkou. Připadalo nám, že zodpovědné osoby úplně nepochopily, že jde pouze o to, aby nám umožnily vstup na pozemek v rozsahu dva pracovní dny, na pozemek, který je ve veřejném vlastnictví, osobám, které jsou z podstaty své profese obeznámené s pravidly bezpečnosti práce v podobném prostředí.

Podali jsme proto žádost znovu. Tentokrát nám odpověděl pan Jaroslav Blovský, vedoucí odboru majetku a investic městského úřadu. Naši žádost opět zamítl. Prostřednictvím emailu jsme požádali o odůvodnění.

Odpověď byla velmi dlouhá. Pan Blovský v ní citoval dokonce dvacet let starou metodiku Národního památkového ústavu o stavebněhistorickém průzkumu. Informoval nás o tom, že město coby vlastník nemá žádnou povinnost naší žádosti vyhovět, a proto to neudělá. Navíc si pan Blovský prý zjišťoval, že takový průzkum stojí hodně peněz. A třeba by ani ta naše práce nebyla kvalitní a za nic by nestála. Prostě ne.

Odpověď nás nepřekvapila, ale velmi zklamala. Pan Blovský, bez titulu, paní Říhová, referentka státní památkové péče bez titulu, paní Bc. Malečková, s titulem z úplně jiného oboru, ze své úřední moci rozhodli, že naše nabídka žádnou cenu nemá. Že pro veřejnost přínos mít nebude. Poslali jsme jim alespoň odkaz na metodiku stavebněhistorického průzkumu z roku 2015, aby si své znalosti aktualizovali.

Co na to říct? Kdyby takto odpověděl hejtman Zapletal Karlu Fialovi v roce 1902, asi by Pražský hrad na své zaměření čekal o několik let déle. Jednání u hofmisterského úřadu ve Vídni by se protáhla, možná by se Alfonsu Zapletalovi nepodařilo získat podporu pro nutné opravy na tehdy značně zanedbaném Hradě. Karel Fiala by možná nezískal zkušenosti a znalosti, díky kterým se o sedmnáct let později stal hradním stavitelem. Město Blatná by možná tím pádem přišlo o možnost být hrdé na jednoho svého významného rodáka.

Trpělivost přináší růže. Budeme naše nabídky na společnou péči o vilu Fiala městu Blatná posílat dál. Proč? Protože máme rádi Blatnou, vilu Fiala. Protože máme rádi metodu, které se říká stavebněhistorický průzkum. A hlavně – protože chceme tím nejlepším způsobem uctít památku zakladatele této metody u nás, architekta Karla Fialy. Tento muž, jenž k péči o stavební památky přistupoval způsobem, který dodnes obdivujeme, si zaslouží, aby bylo k jeho stavbám přistupováno se stejnou úctou.

VYJÁDŘENÍ ING. KARLA DRHOVSKÉHO

Pan Ing. Karel Drhovský pracoval dlouhou dobu pro SÚPPOP a NPÚ, byl řadu let ředitelem ÚOP Národního památkového ústavu v Plzni. V Blatné na začátku své kariéry zahradního inženýra a památkáře zpracovával nerealizovaný projekt rozária pro zámecký park, na přelomu 80. a 90. let.

Zaujala ho naše aktivita za záchranu vily Fiala. V březnu se zde s námi sešel a společně jsme se prošli i po Vinici. Požádali jsme ho, aby vypracoval stručné vyjádření k této lokalitě a k možnostem jejího využití. Tento dokument dokládá, že je jednoznačně vhodné uvažovat o areálu, který bude zahrnovat lesopark, historickou budovu i zahradu. Že je vhodné se při prezentaci lokality zaměřit na její jedinečnost a vyzdvihnout všechny její kvality. Jako jediné správné využití vily vidí navrácení její původní funkce kavárny s vyhlídkou, ztotožňuje se také s myšlenkou budování růžové zahrady k poctě blatenského šlechtitele Jana Böhma.

Zároveň zde z úst profesionála, jehož odborné kvality nelze zpochybnit, zaznívá potvrzení o vhodnosti zahrady pro pěstování růží (při správné péči). O absenci takového vyjádření hovoří na jednání komise pro státní památkovou péči v březnu 2017 pan Ing. Flandera, těší nás proto, že ho teď můžeme doplnit.

Pan Ing. Karel Drhovský navrhuje některé kroky k budování areálu, které by jistě stály za to podrobně rozpracovat. Text jsme poskytli také městskému úřadu v Blatné. Doufáme, že bude inspirací pro projekt lesoparku, ve kterém nebude chybět historická budova vily a její krásná zahrada.

Text pana Ing. Karla Drhovského si můžete přečíst zde.

KRÁSNÉ STAVBY NEJSOU NA JEDNO POUŽITÍ

V neděli 23. dubna se v Kavárně Komunitního centra uskutečnil třetí, poslední pořad na podporu záchrany vily Fiala. Byl věnovaný obnově památek. Smyslem pořadu bylo představit smysl a možnosti využívání historických budov, které byly dlouhodobě nevyužité. Pozvali jsme také dva hosty, kteří představili své realizované projekty záchrany chátrajících staveb.
Jako první prezentovala paní Jana Gajová, kulturní produkční a rodačka z Javorníku, osudy Tančírny v Račím údolí. Tato romantická stavba, která byla postavena v roce 1906 (stejně jako vila Fiala v Blatné), se nachází v lese několik kilometrů od obce Javorník. Do druhé světové války sloužila svému účelu, konala se tu nedělní taneční odpoledne, na která přicházeli místní obyvatelé nejen z české, ale i polské strany. Po válce postupně chátrala, a to až do roku 2000, kdy se o ni začaly zajímat nejen občanské organizace, ale také okolní obce. Po několika letech úsilí dobrovolníků, nadšenců i některých místních politiků byla v roce 2014 citlivě zrekonstruována. Od té doby hostila Tančírna koncerty Ondřeje Havelky, skupiny Priessnitz či Jaromíra Nohavici. Konají se tu výtvarné dílny, výstavy, v provozu je zde také kavárna. 

Kromě místních obyvatel navštěvují akce v Tančírně i přespolní. Z Prahy je nejkratší cesta do Tančírny přes sousední Polsko a trvá 4 hodiny.
Roman Černík, vysokoškolský pedagog, divadelník a ředitel organizace JOHAN z Plzně, vyprávěl příběh opuštěné nádražní budovy Plzeň Jižní předměstí.

Secesní nádraží z počátku 20. století stojí nedaleko Škodovky. České dráhy ji nevyužívaly od 80. let 20. století, dokonce byl na ni vydán demoliční výměr. V roce 2000 vstoupil do nádražní haly Roman se svými kolegy. Od té doby budovali v tomto syrovém prostoru místo alternativní kultury, pořádaly se zde divadelní i taneční představení, koncerty, výstavy. Nádraží se stalo významnou součástí plzeňské kulturní scény a tato jedinečná náplň byla zachována i novým majitelem, soukromou společností Klotz. V roce 2015, kdy byla Plzeň Evropským hlavním městem kultury, byla díky dotaci z evropských fondů budova zrekonstruována na moderní kulturní centrum. Dnes je v jejích prostorách provozována kavárna, velký i malý divadelní sál, probíhají zde konference, kurzy pro děti i širokou veřejnost.


Není bez zajímavosti, že celá přestavba nádraží stála 45 milionů korun. Tato částka se velmi blíží té, za niž město Blatná přestavělo areál VDP, dnešní Komunitní centrum. Zkuste porovnat snímek sálu na Jižním předměstí s tím blatenským. Rozdíl, který uvidíte, není v penězích. Je v kvalitě práce, kterou odvedli zadavatelé, projektanti stavby. V tomto srovnání na práci obecních úředníků opravdu nemůžeme být hrdí. Na nedělní pořad jsme pozvali i zastupitele a úředníky města Blatná, kterým by mohly být úspěšné projekty inspirací, bohužel, nikdo naše pozvání nevyužil.
Plzeň Jižní předměstí i Tančírna v Račím údolí jsou projekty, které mohou být vzorem podobným snahám. Ukazují, že takováto změna probíhá vždy postupně, trvá roky. Ukazují ale také, že navrácení života historickým stavbám nespočívá z daleka jen ve vynaložených nákladech. Mnohem důležitější je promyšlený projekt, spolupráce veřejnosti, nadšených jedinců, organizací a osvícených místních politiků. Kvalitní práce a čas, který je potřeba záchraně věnovat, přinese své plody. Jak uvedli oba hosté, například žádosti o velké finanční dotace nevycházejí napoprvé. Jižní předměstí se o podporu z IROP ucházelo dvakrát, Tančírna uspěla dokonce až po šesté.
„Věřím, že takovéto aktivity mají smysl,“ řekl Roman Černík. „Má smysl dokazovat, že věci, stavby nejsou na jedno použití. Jedná se o dědictví po našich předcích, měli bychom se k němu chovat s úctou. Jedině tak můžeme dosáhnout toho, že ani naše práce nebude jednou na jedno použití.“
V našem zájmu o vilu Fiala budeme pokračovat i nadále. Nadále budeme sledovat, jak město Blatná pečuje o tento veřejný majetek, budeme přicházet s návrhy na jeho využití pro veřejnost. Město Blatná nicméně v současné době nepodporuje v rámci řízení ministerstva kultury prohlášení areálu kulturní památkou, navíc se ústy svého radního Ing. Flandery v reportáži České televize vyjádřilo, že bude i v případě prohlášení kulturní památky usilovat o její prodej, a to i za cenu o polovinu nižší než je odhadní cena nemovitostí. Proč?
Pokud to bude v našich silách, připravíme pro vás na podzim nový cyklus kulturních pořadů. Na tomto místě chceme prozatím poděkovat všem, kteří nás minulých sedmi měsících aktivně podpořili: kteří přicházeli na naše pořady, kteří se za zachování a obnovu vily Fiala vyslovili písemně či na osobní schůzce se starostkou a dalšími zástupci města, i těm, kteří přišli s námi uklízet nepořádek na Vinici a okolo Kanečku v rámci akce Ukliďme svět, ukliďme Česko. Děkujeme Vám a těšíme se na další setkávání s Vámi v Blatné.
Za spolek navíc z. s. Pavla Váňová Černochová
pa.cernochova@post.cz

RODINNÁ PŘÍHODA Z BLATNÉ

Představte si tu situaci – vcházíte večer do dětského pokojíčku a při pohledu na tu spoušť dobře víte, co bude následovat: „Františku, ukliď to lego.“ „Ne.“ „Musíš se o něj starat, je nutné ho uklidit, dělej.“ „Nechci.“ „Tak já si ho uklidím sama, no.“ „Néééééé!!!!“ A pětiletý chlapeček sype kostičky do připravené bedny.

Připomíná vám to něco? Každý rodič něco takového asi někdy zažil. Dítě strašně nechce, odporuje už z principu. A protože neguje úplně všechno, musí nakonec popřít i svůj vlastní odpor. A máte ho tam, kde jste chtěli.

A teď zkusme si ty role trochu přeobsadit – v hlavních rolích městský úřad a občan: „Městský úřade, tady je zanedbaný pozemek, neprodávejte ho, starejte se o něj.“ „Ne.“ „Je to veřejný majetek, má své hodnoty a je potřeba o něj pečovat.“ „Ne a ne.“ „Tak my to tedy uklidíme a oplotíme na vlastní náklady, ano?“ „Néééééé!!!“

A hle – po dvanácti letech nečinnosti přijíždí po cestě, která se zdála ještě před pár měsíci neskutečně úzká, bagr. Upravuje terén, aby tu mohly stát kontejnery na odpadky a na vysekané náletové dřeviny. Přicházejí zaměstnanci Technických služeb, uklízejí. Připravuje se provizorní oplocení v místech toho původního. Toho, které tu dvanáct let nestálo, díky čemuž tu vznikl také takový svinčík. Mnohem větší, než natropí dítě ve svém pokojíčku. Najednou to jde.

Máme radost. Podařilo se to, o co jsme usilovali. Pozemek bude oplocený, bude prohlášen kulturní památkou, bude uklizen. Provedou to ti, kteří jsou za to z veřejných prostředků placeni, ve své pracovní době. My bychom to dělali po večerech, víkendech, zadarmo. S radostí a nadšením, to ano. Ale takto jsme aspoň přiměli ty, které si za péči o obecní majetek platíme, aby konečně něco dělali. Díky bohu.

Zbývá tak trochu pachuť, stejná, jako když přechytračíte své dítě tak, jak je uvedeno na začátku. Proč to prostě nejde po dobrém? Proč musíme pořád vyhrožovat, prudit? Obáváme se, že s městem to bude stejné jako s chlapečkem a jeho stavebnicí. Však to znáte: O deset vteřin později, poté co se s vervou pustil do uklízení, si hoch zase hraje. Staví domeček, rozsypává dílky po koberci. Je potřeba na něj dohlížet nebo znovu okřikovat? Ne, je potřeba na tom pracovat s ním. Každý rodič ví, že to funguje nejlépe. S trochou trpělivosti to brzy pochopí i to malé dítě. Doufejme, že časem i městský úřad.

Pavla Váňová Černochová

MALÝ KOMENTÁŘ K ZNALECKÉMU POSUDKU

Na webových stránkách města Blatná byly na naši žádost o informace zveřejněny dva dokumenty.

Jednání Rady města jsou sice ze zákona neveřejná, neznamená to ale, že by občan neměl právo být informován o tom, jak probíhají. Koho by to tedy zajímalo, může do zápisu z jednání rady města z 15. února 2017 nahlédnout.

Druhý dokument je znalecký posudek, který byl vypracován pro město Blatná na cenu nemovitostí na Vinici – vily Fiala, zahrady a okolních pozemků. Zajímalo nás, jak takový posudek vypadá a kdy byl vypracován.

Město Blatná schválilo a zveřejnilo záměr prodeje uvedených nemovitostí v červnu 2016. V dokumentech městského úřadu bylo uvedeno, že se znalecký posudek zpracovává. Zveřejněný posudek byl vypracován 22. listopadu 2016. V době, kdy už jsme se o vilu zajímali my. Pan znalec nemovitosti prohlédl dokonce v ten samý den, kdy jsme se ve vile byli poprvé podívat společně s referentkou státní památkové péče MěÚ a garantkou území Národního památkového ústavu, tedy 22. 11. 2016.

Metodika vypracování odhadu ceny nemovitosti je věc celkem složitá a má svá pravidla. Pan znalec dospěl v závěru svého posudku k ceně, která je jen těžko zpochybnitelná. Zaujaly nás ale některé detaily v textu:

Jako doklad toho, že dům už 40 let chátrá, je použit dokument Příkaz k provedení nezbytných úprav domku na Vinici v Blatné zaslaný vlastníku domu panu I. K. Odborem výstavby, KH, služeb a obchodu MěNV v Blatné ze dne 28. 12. 1977. Ten se nachází v archivu města Blatná. Už není uvedeno, jestli byly přikazované změny provedeny či nikoli, není uvedeno, o jaké změny se jednalo. Navíc dokument pochází z doby, kdy byla pravděpodobně zastavována část zahrady novou výstavbou a kdy byla také část vlastnického podílu na nemovitostech vyvlastněna ve prospěch města. Doby, kdy i v Blatné vládla normalizace se všemi svými projevy.

I kdyby však tehdy příkaz zůstal nevyslyšen a dům chátral po celých následujících 40 let, pak nejméně od roku 2005 je za toto chátrání zodpovědné samo město Blatná, které bylo od konce roku 2004 jeho jediným vlastníkem. Pokud by totiž existovaly doklad o tom, že se město o svůj majetek řádně staralo, byly by asi v posudku uvedeny. To je 12 let nečinnosti, nezájmu o nemovitosti, které má město jako každý vlastník povinnost udržovat v dobrém stavu.

V dokumentu se vyskytují některé nepřesné formulace. Například ta, že k nemovitosti je přístup po „úzké nezpevněné cestě“. Cesta je nezpevněná, ale není až tak úzká, jelikož až k hranici pozemku dojíždí denně osobní auto, které na ní také většinu času parkuje.

Dále se dovídáme, že „z technických důvodů není možné připojení na městský vodovod a kanalizaci“. Jedná se pravděpodobně o domek jako takový, jelikož o připojení pozemku na vodovod a kanalizaci se píše už v červnovém dokumentu městského úřadu, kde je dokonce kalkulováno, že by takové připojení stálo přibližně 250 tisíc Kč. Důvodem, proč by domek nemohl být na vodovod a kanalizaci připojen, by mohla být jeho poloha – nachází se totiž přibližně o jeden až dva metry výše než nejbližší obývaný dům. Vodovod se běžně dostane i do několikaposchoďových domů, jaký problém představuje právě tento přízemní dům? To už v posudku nečteme. Problém kanalizace by možná šel vyřešit lokálně pomocí jímky, na kterou je v okolí místa celkem dost. Ale to bychom už řešili, jak udělat, aby to šlo, ne že to „prostě nejde“.

V posudku jsou dobře popsané konstrukce, které byly na stavbu domu použity: smíšené zdivo, vápenné omítky, cihlové klenby, prkenné a hliněné podlahy. Jsou to technologie, které byly v době vzniku domu před více než sto lety běžné a funkční. O tom, že byly užity vhodně, svědčí i fakt, že domek je i přes dlouhodobou neúdržbu bez statických problémů a v podstatě bez vlhkosti. Díky výše uvedeným technologiím totiž nepotřebuje ani izolaci ani sanační omítky, které zde podle posudku chybí. Vlhkost průběžně odvětrává tradičními prodyšnými materiály.

Tento fakt souvisí především s tím, že v posudku není brána v potaz historická a památková hodnota domu. To je podle nás velká škoda. Kdybychom se stejným pohledem, který naprosto zavrhuje uvedené technologie jako dožilé a „podstandardní“, dívali například na domy na blatenském náměstí, zámek nebo na Karlštejn, Byly by to všechno ruiny ke zboření.

Posudek kupodivu mlčí i o prokazatelně hodnotných detailech, jakými jsou například jedinečně dochované malby v interiérech nebo malby na okenicích a dveřích. Drobný omyl nastal v terminologii – nárožní věžička vilky je v posudku nazývána arkýřem. Ve skutečnosti jde o polygonální nárožní rizalit, protože prostupuje celou svou šířkou až k základům domu, dokonce je funkční v obou podlažích. Arkýř bývá zpravidla umístěn vyvýšeně na krakorcích, konzolách nebo úzkém sloupku. Arkýře máme v Blatné krásné, na zámku, na Rejtově paláci.

Závěrem bychom chtěli ukázat fotografii, která byla pořízena v den, kdy pan znalec nemovitosti prohlížel, tedy 22. listopadu 2016. Jedná se o záchod, podle posudku: „venkovní, dřevěný, v současné době již zbouraný.“ Stojí tam dodnes.

NECHTĚNÉ DÍTĚ RADNICE V BLATNÉ

Nechtěné dítě radnice v Blatné, tak nazvala svůj článek v Lidových novinách ze 13. března 2017 novinářka Judita Matyášová. Pokud nemáte rovnou pondělní papírové vydání, kde je článek na poslední straně, tak si jej můžete přečíst zde.

VILA FIALA V BLATENSKÝCH LISTECH

V dnešním vydání Blatenských listů (3.2.2017) najdeme hned několik zmínek o vile Fiala!

Kromě našeho článku Co je nového s vilkou na Vinici? a pozvánky na námi připravované pořady se o ní mluví také ve Zprávách z radnice. Pan Ing. Václav Cheníček, vedoucí oddělení majetku, informuje veřejnost o zrušeném záměru prodeje nemovitostí na Vinici. Podivuje se trochu, že řízení o prohlášení stavby kulturní památkou bylo zahájeno „bez vědomí města“.

Rádi bychom pana Cheníčka informovali, že první, kdo se o možnosti pokusit se o zapsání stavby mezi kulturní památky zmínil, byla garantka území NPÚ paní Ing. Hana Rýcová. Bylo to v listopadu 2016 přímo ve vile Fiala, za přítomnosti referentky státní památkové péče MěÚ paní Jitky Říhové. Další dvě setkání s pracovníky Národního památkového ústavu k této věci proběhla v prosinci 2016, pokaždé za přítomnosti zaměstnance městského úřadu, paní Říhové nebo správce pana Koláře. Všechna tato setkání probíhala poklidně a v přátelské atmosféře.

Podnět pro zahájení řízení o prohlášení kulturní památky může podat opravdu kdokoli, a to přímo na ministerstvo kultury. Ministerstvo poté rozhoduje, zda řízení zahájí, a v rámci tohoto řízení oslovuje jeho účastníky, aby se k věci vyjádřili. Jedním z nepominutelných účastníků je pochopitelně i majitel nemovitosti, v tomto případě město Blatná. V případě vily Fiala podal podnět přímo Národní památkový ústav v Českých Budějovicích.

Velmi děkujeme za reakci také paní Jaroslavě Písařové, za její pochvalu našeho prosincového setkání i za připomínku k názvu „Krčkovna“. Ptá se, kde se ten název vzal? Jak už jsme psali v jiném článku, my jsme ho neznali do té doby, než jsme si přečetli záměr prodeje nemovitostí, které připravil Městský úřad. V něm se o „bývalé Krčkovně“ píše, stejně jako v jiných dokumentech města. Ale je pravdou, že i od jiných obyvatel Blatné jsme tento název slyšeli. Ale také například označení „zámeček“, které je roztomilé i vznešené. Troufáme si také tvrdit, že nápis na fasádě na terase, kde se píše o označení „Na Vinici“, jsme po mnoha desetiletích přečetli a připomněli právě my.

Souhlasíme s paní Písařovou, že je vhodnější používat jiná označení, protože je název „Krčkovna“ vnímán jako pejorativní. Na jednu stranu, je nutno říci, že to jistě nesouvisí s rodinou Krčkových, ale spíše s tím, že byl domek ponechán bez údržby a stal se útočištěm vandalů, což veřejnost vnímala pochopitelně negativně. Na stranu druhou, čas a nové dění kolem vilky mohou očistit i tento název. Stejně jako například některá označení uměleckých slohů, která byla původně myšlena jako výsměch, například „kubismus“ (který vznikl ve stejně době jako vila Fiala, abychom nechodili daleko).

Paní Písařovou srdečně zdravíme a i proto, že se už řadu let známe, se těšíme, že se v Blatné brzy potkáme. Snad bude čas si popovídat více třeba i o zajímavých osobnostech z rodu Krčků.

Odkaz na Blatenské listy.

Pavla Váňová Černochová

JAK SE TO TADY JMENUJE?

Vila Fiala – to je nápis na atice domu na fotografii z roku 1910. Hrdý majitel nové výletní restaurace pan Teodor Fiala nechal své jméno zvěčnit nad střechou, aby ho všichni výletníci z dálky viděli. Nese jméno váženého blatenského řezníka a hostinského, i jeho bratra, mimořádné osobnosti české památkové péče a architekta. A taky jméno květiny, která je každému milá.

Krčkovna – tento název zřejmě dali domku jiní jeho návštěvníci o mnoho let později. Zřejmě se tu nechovali zrovna příkladně. Jméno se váže ke jménu dalších majitelů. Ve vzpomínkách na ně nám nikdo neřekl nic ošklivého, všichni vzpomínali s láskou na pana učitele Jana Krčka, velkého sportovce, který byl schopný dojet na kole z Blatné až do Hradce Králové. Ikdyž  tento název domečku nedal on ani nikdo jiný z jeho příbuzenstva, označení se tak nějak mezi některými blateňáky vžilo. Je to lidový název, těžko ho gumovat. Jiná blatenská restaurace by o tom svém mohla vyprávět.

Co je to „krček“? V lidovém stavitelství je to špalík, rozštípané dřevo, které se kladlo do zdiva napříč a spojovalo maltou. Stará a dnes pozapomenutá technika stavění z krčků nachází dnes uplatnění při stavbách některých alternativních domů. Nebo snad lidové označení pro kyčelní kloub? To je také bez souvislosti s domkem na Vinici.

Paní starostka prý byla požádána, aby se o domku jako o Krčkovně nemluvilo. Namítla, že město ve svých dokumentech tento název nepoužívá. Opak je pravdou. My jsme toto označení neznali do chvíle, než jsme si přečetli městem Blatná zveřejněný záměr prodeje nemovitostí na Vinici. O Krčkovně se hovoří také v dalších dokumentech města, na zastupitelstvu v červnu 2016, nebo třeba v novém územním plánu. Tam se o domku píše jako o „bývalé Krčkově“. Proti tomuto označení jsme podali připomínku už v prosinci 2016, jelikož se nijak nevztahuje k funkci stavby a spíše budí dojem, že už se se stavbou nepočítá vůbec.

Zámeček – romantické označení neméně romantického místa, také vzniklo zřejmě jako lidový název. Je to tak – Blatná má zámek i zámeček!

A kdybychom si stále nemohli vybrat, jak tomu malebnému domku vlastně říkat, máme tu ještě jeden návrh – našli jsme ho mezi obrázky květin přímo na vstupních dveřích vily Fiala. Je hravý, vztahuje se k přírodě, je nekonfliktní. Jak se vám líbí?

NENECHTE VILU FIALA VYBOUCHNOUT

Nenechte Krčkovnu vybouchnout!
Dnes, ve středu 25. ledna od 17 hodin, na jednání zastupitelstva.
Jedním z bodů programu je i majetková dispozice na Vinici.
My tam budeme, a vy?

VILA FIALA / KRČKOVNA MÁ ŠANCI VRÁTIT SE DO (NAŠEHO) ŽIVOTA

Snahy spolku navíc z.s. vyvrcholí tento měsíc, kdy úředníci a zastupitelé města Blatná rozhodnou o dalším osudu historické vilky na Vinici. Spolek připravil pro veřejnost další setkání na témata, která s vilou Fiala souvisejí.

Anketa, kterou jsme vyhlásili v prosinci a v níž mohli občané Blatné hlasovat pro název domku na Vinici, který je jim nejmilejší, skončila jasně. Jednoznačně vyhrál původní název Vila Fiala, který dal v roce 1906 své nové vyhlídce s občerstvením řezník a hostinský Teodor Fiala. Tento název dostal 16 z 31 hlasů. Ostatní označení domku – Krčkovna, zámeček, vyhlídka – nelze jen tak zapomenout, proto se jich také úplně nezříkáme.

Pro město Blatná jsme připravili projekt, ve kterém chceme dlouhodobě pečovat o vilu Fiala na Vinici. Chceme s pomocí dalších dobrovolníků pracovat na budování růžové zahrady na Vinici a udržovat a pomalu opravovat tuto jedinečnou stavbu. Finance na uskutečnění takového odvážného snu máme zatím z prostředků nadace VIA, která naši činnost podpořila částkou 27 691 Kč. O další podporu budeme žádat například z prostředků Jihočeského kraje, mnoho lidí nám nabídlo svou dobrovolnickou práci nebo pomoc ve sbírce.

Abychom takové velkorysé nabídky mohli přijmout, potřebujeme nejdříve získat podporu vedení města Blatná. Město Blatná vyhlásilo na svých webových stránkách anketu týkající se záměru nemovitosti na Vinici prodat. Pokud chcete pomoci našemu projektu na cestě k jeho uskutečnění, klikněte v této anketě na NE, tedy proti záměru prodeje. Děkujeme Vám.

O budoucnosti nemovitostí bude rozhodovat zastupitelstvo na jednání 25. ledna. Budeme se tohoto jednání účastnit a budeme velmi rádi, když nás přijdete také osobně podpořit. Těm, kteří se chtějí o našem projektu dovědět více, nabízíme možnost se s námi neformálně setkat den před zastupitelstvem, v úterý 24. ledna mezi 15:30 a 17:30 v Kavárně komunitního centra v Blatné. Velmi rádi zde v tu dobu budeme diskutovat o vile Fiala / Krčkovně a budeme se snažit odpovědět na všechny Vaše otázky.

Měsíc leden věnujeme usilovné práci na záchraně vily Fiala v majetku města Blatná. Doprovodný program, který připravujeme pro veřejnost, naleznete na letáku v těchto Blatenských listech. Dovolte nám, abychom vás pozvali na první setkání, které se uskuteční v neděli 26. února v Kavárně Komunitního centra v 15 hodin.

Bude věnované blatenskému rodákovi, Karlu Fialovi (1862 – 1938). Sami historici umění dnes uznávají, že této mimořádné osobnosti bylo zatím věnováno málo pozornosti. Vystudoval Vyšší průmyslovou školu stavební ve Vídni a poté odešel do Prahy. Zde vybudoval vlastní stavební firmu Karel Fiala & Ferdinand Korb. Zároveň se stal spolupracovníkem nejvýznamnějších architektů té doby u nás – s Josefem Mockerem pracoval na dostavbě chrámu sv. Víta na Pražském hradě či na přestavbě Karlštejna. Po vzniku samostatného Československa se stal oficiálním stavitelem Pražského hradu a ve spolupráci s hradními architekty Kamilem Hilbertem, Jože Plečnikem a Pavlem Janákem se věnoval především stavebním úpravám Starého královského paláce. Jeho velikou láskou bylo zkoumání historických staveb, a tak byl Karel Fiala první, kdo zkoumal a dokumentoval stavebně historický vývoj nejen Pražského hradu, ale i jiných významných míst v Praze. Ve svém rodném městě Blatné zanechal nejen několik staveb, mezi které patří například škola J. A. Komenského nebo budova současné radnice, ale také například objevil zbytky románské kaple na zámeckém nádvoří. Jednou z jeho staveb je také vila Fiala / Krčkovna na Vinici.

Chcete-li se dovědět o Karlu Fialovi více, prohlédnout si jeho kresby a plány a slyšet, co si o něm myslel geniální architekt Jože Plečnik, zveme vás srdečně na neděli 26. února od 15 hodin do Kavárny Komunitního centra v Blatné.

Za spolek navíc z.s. Pavla Váňová Černochová

ZMIZELÁ ZAHRADA

Zahrada. Místo, které někdo vnímá jako přirozenou součást svého obydlí, jiný po ní touží. Někomu se vybaví ta pohádková, z knihy Jiřího Trnky – tajemná, skýtající tolik prostoru pro dětské hraní, snění. Zahrada, která nás může živit a bavit. Mnoho starosti a radosti.


Povedlo se nám sehnat letecký snímek kopce Vinice ze 60. let minulého století. Přišel k nám poštou. Je na něm dobře patrné, jak velká byla původně zahrada u vily Fiala / Krčkovny. Pro srovnání přikládáme i snímek současného stavu. Na místě bývalé zahrady dnes stojí domky, další zahrady, o které jejich majitelé pečují.
Kopci se říká Vinice. Název – náhoda? Na historickém snímku vidíme východně od domku zřetelné terasy. To, co na nich tehdy rostlo, jsou pravděpodobně ovocné stromy. Ale zkusme si představit, že jsme například v 16. století, kdy byla průměrná teplota u nás o pár stupňů vyšší. Mohly dát kopci jméno vinné keře? Není to zas tak nepravděpodobné.
Z té velké zahrady zbyla už jen část. Je to velký kus země, plocha tajemná, dlouho neudržovaná. Stromy staré, zplanělé. Dodnes má své kouzlo. Mohly by tu být skvělé stavební parcely pro další domky, pro nové zahrady. Nebo by tu mohla zůstat zachována tato vzpomínka na to, jak dříve vypadalo i širší okolí. Vzpomínka na to, co zahrada znamenala pro naše předky.

JEDNÁNÍ KOMISE PRO NAKLÁDÁNÍ S OBECNÍM MAJETKEM

Dnes jsme se zúčastnili jednání komise pro nakládání s obecním majetkem. Ze sedmi jejích členů bylo přítomno pět. Jeden v podstatě nepromluvil. Neviděli jsme ale průběh jednání o naší žádosti a jejím doplnění. Poslouchali jsme většinu času monolog jednoho z členů, který bychom Vám rádi vyprávěli, ale na to tu není dost místa. Konstruktivních podnětů se nám dostalo dvou – jednak, že se zastupitelům nelíbí, že se v našich textech objevuje formulace „(podpora) by mohla poukazovat na klientelismus“. Za jejím použitím si stojíme. Za druhé, že jsme špatně interpretovali informace ze záznamu jednání zastupitelstva v červnu 2016 týkající se podkladů, které odbor majetku, investic a rozvoje předal zastupitelům před schvalováním záměru prodeje nemovitostí na Vinici. Pokusíme se spojit s panem vedoucím oddělení majetku a ověřit si formulaci, která bude správná. Rádi ji zveřejníme.
Srdečně zdravíme také městské zastupitele a pracovníky městského úřadu, těší nás, že naše webové stránky a facebook sledují!

VYHODNOCENÍ ANKETY O NÁZVU DOMKU Č.P. 394:

V infocentru v Blatné a na facebooku se ankety o název domku zúčastnilo 31 hlasujících. Z 31 hlasů bylo 16 pro název VILA FIALA. Na druhém místě se umístila „Krčkovna“ s pěti hlasy, třetí „Vinice“ a „Vila Fiala na Vinici“.
Postupně budeme tedy o našem projektu mluvit a psát jako o „vile Fiala“.
Je to název, který svému domku dal při jeho vzniku v roce 1906 jeho první majitel, pan Teodor Fiala, blatenský řezník a hostinský. Hlásíme se plně k této tradici a odkazu rodiny Fialů, kteří na Vinici vyhlídku s občerstvením vybudovali. Ostatní názvy – Krčkovna, zámeček, vyhlídka, i ty kurioznější, které hlasující navrhli, nám budou inspirací pro některé akce, které v rámci projektu plánujeme.
Děkujeme všem, kteří se ankety zúčastnili. Děkujeme za Vaši podporu našemu společnému projektu, který chceme tvořit v dialogu s veřejností i městem Blatná. Leden se nese ve znamení vyjednávání, co s vilou bude dál. Věříme, že náš projekt uspěje a budeme se od února moci opět pustit do tvorby zajímavého programu pro veřejnost.
(na obrázku výřez z plánu domu z roku 1906. Atika s nápisem Vila Fiala už na domku dnes není, nalezneme ji ale například ještě na fotografii kopce Vinice z roku 1927.)

PF 2017

Zvesela do nového roku! Naše perníčkové PF se pod náporem dětí přizpůsobilo současnému stavu vily – má taky díru ve střeše. Asi ji tedy perník brzy odsoudíme k demolici. Ne tak skutečnou vilu Fiala / Krčkovnu, tu budeme bránit zuby nehty. A jako motivaci do práce pár odkazů – důkazů, že staré domy má cenu udržovat, opravovat a zpřístupňovat veřejnosti:

Naše velká inspirace, větší a starší bratr našeho kopce Vinice, arál Ždár.

V Rychlebských horách vstala z popela Tančírna – objekt ze stejné doby jako vila Fiala, jen větších rozměrů. Projekt realizují společně blízké obce.

Spolek Bart zachraňuje v Úterý na Plzeňsku barokní dům.

Chátrající zámek Štědrá koupila sama obec a postupně pracuje na jeho právě a dalším využití.

Nedaleko Písku stojí v malé obci Kestřany hned dvě tvrze, které jejich majitelé opravují. Dolní tvrz Kestřany a Horní tvrz Kestřany.

Výletní restaurace Rudolfov u Jindřichova Hradce byla v ještě horším stavu než vila Fiala, přesto její majitel pracuje na její obnově.

K opravě mlýna nedaleko Brna přispěli především tamní skauti. Škoda, že v Blatné skautská organizace dnes není.

A mnoho, mnoho inspirace, smutných i radostných příběhů starých domů najdete třeba zde.

Přejeme vám krásný celý rok a těšíme se, že se brzy sejdeme spolu v Blatné na Vinici ve vile Fiala!

Pavla a Josef

navíc z.s.

JAK POMOCI VILE FIALA / KRČKOVNĚ?

Vážení přátelé, podporovatelé našich snah o zachování, obnovu vilky na Vinici. Pokud jste pro zachování domku a zahrady v majetku města, chcete, aby se staly součástí areálu lesoparku, aby byl domek postupně opravován a využíván jako vyhlídka, občerstvení a v zahradě aby se budovala obecní růžová zahrada, potřebujeme Vaši pomoc.
Na projektu pracujeme intenzivně už tři měsíce. Za tu dobu se nám podařilo získat zájem veřejnosti, podporu odborníků i finanční podporu nadace Via. Připadá nám, že jsme coby obyčejní občané do projektu vložili za tu dobu více, než městský úřad za 12 let, po které nemovitosti vlastní.
Co se nám úplně získat nepodařilo, je podpora vedení města Blatná. Postoj k projektu ze strany vedení města je přinejmenším velice rezervovaný. Někteří zastupitelé vyjádřili svůj odmítavý postoj, jeden přímou podporu, několik zájem o náš projekt. Vážíme si toho velice. Většina ze zastupitelů se zatím vůbec nevyjádřila.
Za dva týdny budeme odevzdávat podklady pro majetkovou komisi a zastupitele, kteří pak rozhodnou, jestli náš projekt podpoří a umožní tak jeho realizaci. Současně s odevzdáním podkladů městu je zveřejníme i na našem webu.
Obracíme se proto na vás, občany Blatné, ale také ty, kteří do Blatné přijíždějí jako turisté či Blatnou často projíždějí.
Oslovte přímo naše zastupitele, vedení města, s tím, že nás podporujete. Požádejte své přátele a známé z Blatné, ať udělají totéž, pokud se jim naše snaha líbí.
Napište nám sem nebo na náš email info@krckovna.cz, co si o našem projektu myslíte, o co byste ho doplnili, jak byste ho upravili. S čím byste nám byli ochotni pomoci. Uvítáme každý tip, každý podnět.
Navrhněte naši stránku svým přátelům na Facebooku. Doporučte také tento náš web www.krckovna.cz.
A nakonec – přijďte se spolu s námi podívat ve středu 25. ledna 2017 na jednání zastupitelstva, kde bude o budoucnosti vily Fiala / Krčkovny rozhodováno.
Moc Vám za Vaši podporu děkujeme.
Jako dík posíláme kytičku, kterou na vstupní dveře vilky namaloval tajemný J. K.

PF 2017

Šťastné Vánoce a hodně zdraví a radosti v novém roce Vám přeje navíc z.s.!

ZÍSKALI JSME PODPORU!

Včera jsme dostali krásný vánoční dárek! Nadace Via podpořila náš projekt v plné výši částky uvedené v naší žádosti, tedy 27 691 Kč! Prostředky použijeme na pokrytí nákladů na vyjádření odborníků, odborné konzultace a propagaci našich aktivit. Moc děkujeme a těšíme se na spolupráci!

ÚZEMNÍ PLÁN A ZAHRADA

Dnes byla poslední možnost vyjádřit se námitkou nebo připomínkou k novému územnímu plánu města Blatná. Podali jsme proto připomínku, ve které se vyslovujeme pro zachování zahrady za hranicí zastavitelného území a pro zahrnutí vilky i zahrady mezi lokality vhodné k využití jako veřejné prostranství, ne jen k bydlení. Přáli bychom si také, aby se v územním plánu nehovořilo o domku jako o „bývalé Krčkovně“, protože domek stále stojí (a věříme, že stát bude) a označení Krčkovna se nevztahuje nijak k jeho využití či funkci. Včera jsme se po celém kopci Vinici prošli se specialistou NPÚ na historické zahrady panem Ehrlichem, který připojí své hodnocení k návrhu na zapsání kulturní památky. Dobrou zprávou pro Vinici je, že hranice zastavitelného území se v územním plánu nerozšiřuje severovýchodním směrem na louky, a tak bude zřejmě stále kam chodit sáňkovat (když bude na čem) a zůstane zachován jedinečný výhled na kostel v Paštikách. Na fotce pohled z vrcholku kopce na vilu Fiala / Krčkovnu.

PŘEDVÁNOČNÍ PŘÍPRAVY

Včera navštívili vilku pracovníci odboru evidence NPÚ v Českých Budějovicích, aby stavbu zdokumentovali pro zpracování návrhu na prohlášení kulturní památkou. NPÚ se tedy v lednu prostřednictvím své komise vyjádří, jestli má z jejich pohledu vilka šanci takovou ochranu na ministerstvu získat. Zítra pokračujeme setkáním se specialistou na historické zahrady, panem Ing. Ehrlichem, který s námi zkonzultuje náš záměr rozária. Moc děkujeme NPÚ ÚOP v Českých Budějovicích za spolupráci! Pro potěšení všem příznivcům posíláme lehce sněhem pocukrovanou vilu Fiala / Krčkovnu.

JAKÝ JE NÁŠ ZÁMĚR VYUŽITÍ KRČKOVNY

Jelikož se několik zastupitelů včetně paní starostky na zastupitelstvu 14. 12. vyjádřilo, že se na ně obracejí lidé s obavami, aby se realizací našeho projektu nenarušil klidný život na Vinici, rozhodli jsme se zformulovat následující prohlášení:

V našem projektu, na kterém stále pracujeme, jsme popsali záměr využití budovy a zahrady takto: V prvních měsících by měla sloužit budova především jako zázemí pro péči o zahradu (sklad nářadí a pod.). Zahrada by měla sloužit jako zahrada, která by mohla být z části spravována jako komunitní, tedy vlastními silami dobrovolníků. Domek by při postupné péči a opravách měl v horizontu několika let být také zázemím pro občany i turisty – návštěvníky lesoparku – občerstvení, vyhlídka, případně klubovna se sociálním zázemím.

Taková náplň nám připadá jako vcelku klidová, nijak se výrazně nelišící od současného života ve vilové čtvrti na Vinici. Jako plus projektu vidíme zachování průchodnosti cesty kolem domku na kopec, péči o ni (v případě prodeje do soukromých rukou by tato cesta pravděpodobně zanikla) a posílení atraktivity lesoparku coby vycházkového a výletního cíle. V případě rozparcelování zahrady a jejího zastavění by přirozeně stoupl automobilový provoz na příjezdové cestě, zatímco náš projekt počítá především s pěšími chodci a cyklisty.

Doufáme, že se nám tímto podařilo rozptýlit obavy o klid na Vinici v případě realizace našeho projektu. Budeme vděční, když je budete tlumočit i dalším občanům Blatné. Děkujeme.

Z JEDNÁNÍ ZASTUPITELSTVA 14.12.

Na dnešním jednání zastupitelstva se hovořilo mimo jiné také o vile Fiala / Krčkovně. Nebylo jednáno přímo o usnesení, zastupitelé byli paní starostkou informováni o současné situaci. Přesto se rozvinula zajímavá debata, která stojí za pozornost:

Paní starostka informovala ostatní zastupitele o dosavadním vývoji situace. Mimo jiné i o veřejné debatě 4. 12., které se zúčastnilo 80 lidí. Paní starostka vyjádřila osobní dojem, že byla na debatě vystavena nepříjemnému tlaku. V brzké době zveřejníme audiozáznam z debaty na našich webových stránkách, aby si mohl každý ověřit, jestli tomu tak bylo.
Dále se ke Krčkovně vyjádřili tito zastupitelé:
Pan Flandera se vyslovil pro prodej nemovitosti.
Pan Hospergr se rovněž vyjádřil pro prodej a prohlásil také, že by budovu nebylo možné využít pro námi zamýšlené záměry, kdyby byla prohlášena kulturní památkou. Prohlásil, že kulturní památka je „trest pro město“. Pokusíme se ho emailem kontaktovat s prosbou o vysvětlení takového názoru věcnými argumenty.
Pan Stošek, stejně jako výše uvedení zastupitelé a paní starostka, řekl, že se na něj obracejí jen lidé, kteří jsou proti veřejnému využití Krčkovny, a že je pro její prodej. Nechce prý, aby se z ní stalo „pofidérní centrum“. Pokusíme se mu v emailu opětovně popsat, jak si veřejné využití Krčkovny představujeme.
Pan Vít navrhl, aby se o Krčkovně vytvořila veřejná debata na webu města Blatná. K tomu se ostatní zastupitelé včetně paní starostky vyjádřili souhlasně. Těšíme se, že taková anketa vznikne.
Pan Scheinherr se vyjádřil, že je pro prodej nemovitosti.
Ostatní zastupitelé a zastupitelky se k tomuto bodu programu nevyjádřili či se jednání neúčastnili.

Doufáme, že audiozáznam z jednání zastupitelstva bude brzy zveřejněn na webu města, jak je tomu v jednacím řádu. Věříme také, že bude zveřejněn brzy i záznam z minulého jednání zastupitelstva z 9. 11., který dosud (16.12.2016) zveřejněn nebyl.

MÁME VELKÉ PLÁNY

Máme velké plány! Na setkání s paní starostkou Kateřinou Malečkovou, panem místostarostou Pavlem Ounickým, vedoucím odboru majetku, investic a rozvoje panem Jaroslavem Blovským a vedoucím oddělení majetku panem Václavem Cheníčkem na radnici jsme byli informováni, že se na prosincovém zastupitelstvu určitě nebude jednat o prodeji Krčkovny. Domluvili jsme se, že připravíme kalkulaci nákladů a plán finančního zajištění projektu pro další jednání. Děkujeme a pokračujeme v práci.

Na obrázku máme také plány – přes sebe položené plány Krčkovny – první z roku 1905, druhý z roku 1906. Najdete rozdíly?

OPĚT DO PRÁCE

Po neděli s vámi se vrháme opět do práce. Dnes nás čeká schůzka na radnici.
Na obrázku vidíme vizi opravy Krčkovny od Fandy, 5 let.

DÍKY ZA ÚČAST NA ODPOLEDNI O KRČKOVNĚ

Vážení podporovatelé, zájemci i kritikové projektu Krčkovny, všem vám velice děkujeme za vaši dnešní hojnou účast na Odpoledni o Krčkovně. Zazněly velmi důležité názory, postřehy i nabídky spolupráce. Velmi si toho vážíme a vnímáme to jako impulz pro další práci na projektu. Těšíme se na další setkávání s vámi!

Děkujeme panu Liborovi Sedlakovi za videa i za fotografie, děkujeme paní starostce Kateřině Malečkové, ostatním zastupitelům, kteří dorazili, všem diskutujícím i naslouchajícím.

FANDÍM KRČKOVNĚ…

Už máte placky na podporu Krčkovny? Že ne? Můžete si je zdarma vzít v Infocentru v Blatné. Bude nás těšit, když nás jejich nošením podpoříte.

PROČ TO VŠECHNO DĚLÁME?

Vážení přátelé Krčkovny, asi by se slušelo Vám trochu vysvětlit, proč jsme stránku založili. Jedná se o dům, který vidíte na úvodní fotce, a jeho zahradu. Nacházejí se na okraji města Blatná, na kopci zvaném Vinice. Původně to byla vyhlídka s občerstvením, snad cukrárna, restaurace. Postavena byla někdy v prvním desetiletí 20. století. Dům změnil několikrát majitele a nyní je ve vlastnictví města Blatná, už 12 let. Jeho stav je velmi zanedbaný. Město v létě zveřejnilo záměr Krčkovnu prodat, včetně zahrady, která má více než 3500 čtvrtečních metrů. Jsme přesvědčeni, že není ve veřejném zájmu ani není nutné nemovitosti prodávat, ale že je potřeba jim najít schopného správce a usilovat o jejich údržbu, opravu a zpřístupnění veřejnosti. Oslovili jsme tedy město Blatná se žádostí, aby s námi začalo jednat o možnostech zahájení veřejného dialogu o Krčkovně, navrhli jsme řešení v podobě dlouhodobého pronájmu nemovitostí našemu spolku. Navrhli jsme v dopise také rámcový harmonogram aktivit, které povedou k obnově původní funkce domu – vyhlídka s občerstvením. V přímém sousedství Krčkovny totiž právě vzniká městský lesopark. Pro zahradu navrhujeme nové využití – vznik městského rozária, které bude reprezentovat růžařskou minulost Blatné. Jsme na začátku cesty, budeme vděční za všechny reakce, tipy, připomínky, doporučení od Vás. Webové stránky nyní připravujeme. Připravili jsme také článek o Krčkovně a našich snahách do Blatenských listů, čekáme, jestli bude redakcí přijat. Děkujeme za Vaši podporu. Věříme, že má smysl pečovat o veřejný prostor, o kvalitní staré domy. Věříme, že Krčkovna obohatí kulturní život Blatné.