RNDR. JIŘÍ ŽLEBČÍK Z VÝZKUMNÉHO ÚSTAVU SILVA TAROUCY PRO KRAJINU A OKRASNÉ ZAHRADNICTVÍ, V.V.I.

Posouzení

záměru vybudování rozária v Blatné s přednostním zaměřením na zachování a popularizaci růží vyšlechtěných v tomto městě.

Jednorázové posouzení 10. 4. 2019 bez přístupu k budově Vila Fiala a bez detailního proměřování a určování rostlin.

Jiří Žlebčík

Současný stav

Území budoucího rozária sousedí se zastavěnou plochou města Blatné na jeho severním okraji. Jde o jižní svah asi 100 m pod vrcholem kopce Vinice. Z mikroklimatického hlediska představuje v okolí Blatné nejpříznivější polohu, o čemž svědčí i dávné pěstování révy vinné na tomto místě. Svažitost terénu je zárukou, že nedojde k hromadění mrazivého vzduchu při inverzní situaci. Místo není ovlivňováno vnějším zastíněním; oslunění pozemku lze tedy kontrolovat nově prováděnými výsadbami. Plné slunce je velmi důležité pro náležité vyzrávaní výhonů dřevin v podzimním období. U růží pak navíc umožňuje optimální probarvení květů. Místo je přiměřeně vystavené větrům, což zmenšuje výskyt houbových chorob růží. Z tohoto hlediska je také důležitá okolnost, že se tu růže nikdy zatím nepěstovaly.

Vnější stav budovy Vila Fiala se bez bližšího zkoumání zdá být opravitelný, interiér přístupný nebyl. Před budovou na jižní straně je dostatečný rovný prostor, ze západní strany láká k zahradnickému využití velká volná stěna. Na severu je vjezd s garážovými vraty. Na východní straně pak dosti velký prostor navazující na terasu. Pod budovou je zpočátku poměrně příkrý jižní svah rozčleněný 4 suchými zídkami na terasy. Střední část plochy je již rovinatější, dole se prostor rozšiřuje a končí rozsáhlejší rovnou plochou. V horní části pozemku pod budovou je betonová jímka (nyní suchá) značné hloubky.

Prakticky celá plocha je pokryta semenáči náletových dřevin (javor mléč, líska obecná, bez hroznatý, hloh obecný…). Ve středu a v dolní části rostou ovocné stromy, ovšem díky dlouhodobě asi žádné údržbě v špatném zdravotním stavu. Bylinné patro nebylo v časném jaru možno ještě hodnotit, dole je travnatá plocha. Dá se předpokládat určitá humózní vrstva.

Příprava plochy

Na místě je potřeba vykácet především náletové dřeviny. U ovocných stromů by bylo vhodné ponechání do sklizně a posouzení zkušeným pomologem (Český zahrádkářský svaz, odborné oddělení), který má znalost krajových odrůd. Stromy perspektivní po řádném řezu a ošetření kmenů ponechat. U stabilních stromů neživých zvážit, zda by nemohly sloužit jako opora pnoucím růžím. Pokud se najdou pozoruhodné ovocné odrůdy, ale málo životné stromy, ponechat tyto do období, než bude jasné, že se v příslušné školce zdařilo jejich naroubování na vhodnou podnož.

Po úklidu nadzemní části dřevin je nutno počítat s tím, že budou obrůstat z kořenů. Tyto je třeba tedy mechanicky odstranit (patrně opakovaně), stejně jako plevelné vytrvalé byliny. Nelze doporučit používání herbicidů . Mimo jiné také proto, že právě růže jsou na ně extrémně citlivé (zejména na Roundup). Následky použití herbicidů se u růží projevují dlouhodobě (2 roky) světlými „vrbovitými“ listy, menšími nedobarvenými a málo plnými květy, výrazně nižším růstem, pozdním jarním rašením. Odumírání růží nelze zastavit. Není přitom někdy jasné, zda došlo k výparu prostředku, závanu větru, znečištěnému postřikovači, zasažení sousedních rostlin s kořeny těsně souvisejícími s růžemi, rozvezení postříkaného kompostu.

Musíme také vědět, jakou máme v rozáriu vlastně půdu. Pro náš účel postačí na několika od sebe vzdálených místech odrýt plošku asi do hloubky dvou rýčů. Odebrat sloupeček půdy v celém tomto profilu. Pak vzorek smícháme (homogenizujeme) a prosejeme (odstraníme skelet). Bližší požadavky si dá přímo laboratoř. Je dobře si také všimnout na jakou skálu narazíme. Matečná hornina je pro kvalitu půdy rozhodující (půda lehká, jílovitá, kamenitá, vápenitá, kyselá, chudá živinami či bohatá). Hnojíme až na základě rozboru.

Po zajištění volné plochy je nutno vyspravit a případně doplnit suché zídky. Na východní straně by měly tyto zídky překonávat přírodní schody z plochých kamenů, na západní by měla vest zpevněná cesta pro zahradní mechanizaci. Do jednotlivých teras by odbočovaly v blízkosti zídek mlátové chodníky ohraničené kolmými pruhy z masívní umělé hmoty nebo i kovu. V dolní části by jako cesty posloužil intenzivněji sekaný trávník. Většina plochy by pak byla ponechána jako květnaté louky s jedinou pozdní sečí (po vysemenění žádoucích druhů). V louce by byly vysazeny keře růží či jiné dřeviny tak, aby ukazovaly stále další výhledy. Zahrada tak získává na zajímavosti a opticky se zvětšuje. Dolní okraj bude třeba ukončit souvislým pásem keřů; stejně asi i na východě.

Na vhodném skrytém místě bude třeba ponechat dostatek prostoru pro kompostování. Ideální je plocha volně přístupná ze dvou protilehlých stran. Na dalších dvou stranách postavit (přenosné) stěny. Celý kompost orámovat živých stříhaným plotem; nejlépe z ptačího zobu.

V rozáriu je třeba také vyčlenit prostor pro ohniště ohraničené přírodními kameny. Při provozu zahrady vzniká značné množství větví, které jsou navíc u růží velmi pichlavé. Je možno je štěpkovat, ale udělání ohně a opékání špekáčků je pro děti velká událost. Dřevěný popel je třeba na zahradě používat uvážlivě, obsahuje mnoho draslíku i látky brzdící růst.

Z hlediska šetření vodou (i když růže jsou k suchu značně odolné) bude potřeba udělat v horní části nádrž. Sem bude svedena (přes síto a sedimentační sud) dešťová voda i uchovávána vodovodní voda. Nejpraktičtější je použití zahradní bazénové fólie v odpovídající síle. Voda může být pak samospádem přiváděna zejména na jednotlivé terasy. Pokud kolísání vody v zásobní nádrži nebude příliš velké, je možno sem vysadit do nádob zejména stulíky a lekníny. Pokud by bylo kolísání značné, dají se využít plovoucí rostliny (vodní hyacint, řezan, voďanka). Do okolí této nádrže je vhodné vysadit skupinu rostlin rákosovitého vzhledu (rákos, orobinec, puškvorec, skřípinec, šmel). Pro zásobování vodou se nabízí využití zde se nalézající betonové nádrže; ovšem po řádném vyčištění a vyložení fólií.

Osazování růží

V horní části jsou vhodné pravidelnější tvary výsadeb navazující na stavbu, dole pak naprosto přírodní uspořádání. Pro výsadbu bude třeba vybrat zejména růže Jana Böhma vyšlechtěné v Blatné. Pochopitelně přednostně odrůdy méně známé, jimž hrozí zánik. Na jednotlivých plošinách teras by bylo vhodné udělat obdélníkovitý záhon v půdě ohraničený proti prorůstání rostlin z okolí. Jeho šířka by neměla být větší než 120 až 150 cm. Zde by se daly umístit růže ve třech řadách. Šířka záhonu by měla být jen taková, aby se dalo všude dosáhnout motykou. Aby se uplatnila krása jednotlivých odrůd, je třeba volit výsadby po 10; lépe 20 ks od odrůdy (od sebe zde na 40 až 50 cm). Jednotlivé odrůdy přitom je lépe sázet do šikmých útvarů (nedělat pravidelné obdélníky). Pro uplatnění na terasách by se pochopitelně volily růže srovnatelné výšky i velikosti květů. Jednotlivé odrůdy vedle sebe v působivých barevných kontrastech; např. žlutá vedle červené, nikoliv sytě růžová vedle červené. Na terasy by přicházely v úvahu růže ze skupiny čajohybrůdů, velkokvětých floribund, floribund, polyantahybridů, polyantek. Přes hranu zídek by přepadaly růže půdopokryvné. Miniaturní růže by tvořily lemy. Pro pnoucí růže je ideální na kvalitní opoře západní strana budovy. Další pnoucí růže by byly vedeny pomocí lan na stromy. Přístup do rozária by byl velmi efektní tunelem z pnoucích růží. Sadové růže je vhodné sázet do travnaté plochy po třech asi metr od sebe, vytvoří pak působivý útvar. Pochopitelně budeme muset v některých případech sáhnout i po růžích jiných šlechtitelů, ale zejména použijeme odrůdy české nebo slovenské. Doplníme tím i barevnost. Výběr konkrétních odrůd růží by se udělal, až bude jasné, že rozárium bude; také podle prostorových možností.

Péče o vysazené růže spočívá v základním předjarním řezu, odhrnutí půdy na záhonech (případně přihnojení), vystříhaní odkvetlých květenství, v předzimním přikopčení. Liší se podle skupiny, kam růže patří. Třeba u popínavých růží se místo řezu dělá jen probírkové zmlazení, ale je důležité vyvazování (nejlépe bužírkou). Chemickou ochranu minimalizovat jen na nejnutnější zásahy u choulostivých odrůd (houbové choroby).

Další okrasné rostliny

Růže budou okrasou od počátku června do mrazů (i šípky). Je třeba proto vykrýt dalšími rostlinami hlavně jaro. Vhodné jsou zejména druhy, které zde naleznou tak dobré podmínky, že se budou bez péče udržovat a rozmnožovat. Půjde nám především o byliny sušších listnatých lesů. Musíme vyzkoušet: sněženky, ladoňky, ladoničky, krokusy, prvosenky, jaterník, hrachor jarní, zapalici žluťuchovitou, violky, dymnivky, čemeřice, barvínky, břečťany, orlíčky… Dále bude plochu třeba doplnit rostlinami modře kvetoucími, neboť právě tato barva růžím stále chybí: levandule, šanty, yzop, stračky, oměje, kamejka. Jedovaté rostliny vzhledem k dětem používat uvážlivě zejména pokud mají lákavé plody (lýkovce, konvalinky, kokoříky). Dále by zde neměly chybět rostliny aromatické a léčivé, trvalky lákající hmyz (z keřů budleje). Na jaře kvetoucí kalina vonná, vilíny, mandloň nízká, čilimník časný, některý z kdoulovců, pravý jasmín. Na podzim by se dala uspořádat výstava okrasných i jiných tykví.

Ovocné stromy a keře

Nové výsadby je třeba zaměřit na staré odrůdy ovocných stromů typické pro okolní kraj. Tyto stromy jsou často nevhodné pro malé tvary a také proto do dnešních zahrad málo sázené. Zde by ovšem byla možnost je uplatnit. Nepočítá se přitom (jako u všech rostlin) s intenzivní chemickou ochranou; nejde o dosažení nejvyšších sklizní. Patrně by se tedy jednalo o některé podzimní odrůdy jabloní, švestky (pokud příliš netrpí šárkou), třešně a višně. Pomůže opět pomolog, dnes již jsou školky zaměřené na tuto tématiku. Z méně známých ovocných druhů by bylo vhodné lidem ukázat: mišpuli, jedlý jeřáb, muchovník, dřín, zimolez kamčatský, růži jablíčkonosnou, rakytník, meruzalku zahradní, arónii. Z velkých stromů možná i oskeruši. Bez nároků na kvalitní sklizeň (okrasná hodnota je v listech) pak moruše, jedlý kaštanovník. Z méně známých odrůd: bílý rybíz, některé nové ostružiny, beztrnný angrešt, Jostu. Z bylin jsou zajímavé měsíční jahody, které existují i v bílé barvě.

Ve vile je možno uspořádat určování doneseného i zde vypěstovaného ovoce pomologem. Akce je zajímavá i z hlediska péče o ovocné stromy. Je možno uspořádat degustaci a vyhodnotit vítěze.

Lidé často nedokážou určit ani běžné naše keře, které rostou v krajině; svída krvavá, jíva a jiné vrby, brslen evropský, zimolez, kalina, bez hroznatý, krušina, řešetlák, janovec…. U všech rostlin vysazených v rozáriu by neměly chybět výrazné popisky. Výsadba tím automaticky stoupne o stupínek výše v očích návštěvníků.

Réva vinná

V návaznosti na tradici místa by bylo vhodné vysadit několik „hlav“ vína. Zde se dají doporučit rezistentní ranější odrůdy. Jde o to, aby se réva nemusela stříkat a stačila na podzim dozrát. Dále je třeba se zaměřit na odrůdy stolní, protože nám nepůjde o výrobu vína jako nápoje, ale o občasnou ochutnávku někde poblíž terasy. Šlechtění zde dosáhlo velkých úspěchů; specialista rád poradí. Mohla by pomoct vysoká škola v Lednici.

Hmyz

V odlehlejší části plochy by bylo možno postavit několik úlů. Důležité je jejich nasměrování mimo cesty. Dále už hodně pokročil i chov čmeláků, kteří se většinou moc nevzdalují, nepíchají a jsou zajímaví pro pozorování. Taktéž by bylo velice záslužné zvýšit v místě počet motýlů. K tomu je nutné mít živné rostliny pro housenky, které se dají přenést z přírody. Pro babočky se hodí kopřiva; v případě otakárku fenyklového třeba mrkev nebo i ten fenykl. Kukly i vajíčka se dají koupit na různých burzách; pozor ovšem na chráněné druhy. Bez problému se dají stavět nyní už rozšířené „domečky pro hmyz“. Výzkumný ústav včelařský se nestará jen o včely, ale i dodává samičky čmeláků.

Ptáci

Česká ornitologická společnost by pomohla při nalákání a pozorování pěvců. Poradili by optimální druhy a rozmístění budek i krmítek. V zimě by se dali ptáci pozorovat třeba i dalekohledem pěkně z tepla. V dubnu jsou pak velmi zajímavé procházky s ornitologem, který průběžně podle zpěvu určí i ukryté ptáky a pomocí nahrávky na mobilu je donutí se přiblížit a odpovídat. Pokud se akce spojí i s natažením sítě, odlovem několika ptáčků, jejich okroužkováním a pokud je pak dítě může samo vypustit, je to záležitost, která dokáže přilákat pozornost veřejnosti.

Vodní živočichové

I na malém kousku se záhy objeví vodní brouci a vážky, které mají zajímavé dravé vodní larvy. Z okolí dorazí naklást vajíčka skokani a ropuchy; zajímavé je líhnutí a vývoj pulců včetně končetin. Výskyt komárů zabrání nasazení několika rybek; nejotužilejší při zamrznutí hladiny je zlatý karas. Zvykne si na krmení z ruky.

Pro zřízení rozária mluví tyto argumenty, které bychom jinde v ČR nenašli.

  1. Historie pěstování růží v Blatné nemá z hlediska rozsahu a šlechtění odrůd u nás obdoby a je stále známá i v zahraničí. Byla by tedy škoda toho nevyužít a město nezviditelňovat i po této stránce.
  2. Místo pro rozárium má mimořádné mikroklima.
  3. Rozloha prostoru je pro uskutečnění reprezentativního výběru růží i pro doprovodné aktivity dostatečná.
  4. Areál rozária je na okraji zástavby a je z města dobře dostupný.
  5. Stávající stavba má i pro multifunkční využití dobré předpoklady.
  6. Areál navazuje plynule na okolní přírodu a vytváří s ní harmonický ekologický a estetický celek. Také toto se mnohde nedaří v cizině dosáhnout.
  7. Současný stav stavby i pozemku se dá využít bez přemrštěných finančních nákladů.
  8. Prostředí lze po mnoha stránkách dobře využít pro školní výuku.
  9. Vilu i okolí by bylo vhodné využít pro různé odborné, společenské a kulturní akce města Blatné při poskytnutí odpovídajícího pohoštění.
  10. Po dokončení oprav, technických úprav a výsadeb by další promyšlená péče neměla být časově ani pracně náročná.