SÝPKA MÁ PROBLÉM

Město Blatná opravilo sýpku. A pan Vokatý k tomu má výhrady. A to se zase nelíbí městu Blatná.

Kde se stala chyba?

V prvním letošním čísle Blatenských listů popřál místní občan pan Vokatý hezký nový rok a přiložil dvě fotografie vlhkých stěn bývalé kontribuční sýpky. Sýpka (neboli špejchar) se nachází mezi rybníky Přední a Zadní Topič a je pod památkovou ochranou. Město ji zchátralou před 12 lety koupilo s tím, že zde vybuduje depozitář městského muzea a snad i muzeum zemědělské techniky.

Místo zpracování kvalitního projektu na takovou změnu využití, prověření, jak a jestli vůbec tato stavba uvedeným účelům může sloužit, se pustilo rovnou do oprav. Stavba byla ve špatném stavu, bylo potřeba vyměnit střechu, odstranit nevhodné novější zásahy a poradit si s vlhnoucími stěnami. Před čtyřmi lety ještě vznikla na půdě CKVB jakási aktualizovaná vize využití sýpky pro kulturní účely, vypracovaná pod vedením tehdejší ředitelky Bereniky Políčkové. Vize je to velkorysá, ambiciózní, slibuje vybudování ekocentra a muzea land artu. Bohužel postrádá jakýkoli harmonogram realizace, finanční plán a zdá se, že vznikla spíše „od stolu“. Také proto k jejímu naplňování ani po čtyřech letech nedochází. Špejchar depozitářem v současném stavu být nemůže, nemůže ani kvalitně sloužit pro kulturní akce. Není divu, že se tohoto objektu nové vedení CKVB zříká a požaduje jeho opětovné převedení do správy města.

Pan Vokatý je nadšený milovník památek – amatér. Sýpka mu přirostla k srdci a dění kolem ní bedlivě sleduje. Na stav sýpky upozorňoval město vícekrát, dávno před zveřejněním fotografií v Blatenských listech se došel optat na zastupitelstvo, oslovil úředníky, pokoušel se diskutovat s vedením CKVB. Reakce? „Nikdo neudělal chybu, město sýpku zachránilo, my nic dělat nemůžeme, nic se neděje.“ Není divu, že se s takovou odpovědí nespokojil, má přece oči a vidí, jak jsou stěny sýpky provlhlé. Na rozdíl od úředníků, kteří se kulturních akcí neúčastní, on kolem sýpky projíždí téměř denně. Pan Vokatý hledal informace, odborníky. Je v kontaktu s těmi nejdůležitějšími osobnostmi v oboru památkové péče, dokonce si vytvořil databázi několika desítek úspěšně opravených sýpek po celé republice, aby měl srovnání. Řadu z nich osobně navštívil.

Jak paní starostka Malečková v následujícím čísle BL ve své reakci na fotky pana Vokatého uvádí, byla mezi lety 2006 – 2017 opravena střecha, „samozřejmě“ zbourána výtahová šachta a posléze dostala budova novou fasádu. Jak je tedy možné, že sýpka po tolika letech a tolika investicích – přibližně 3 miliony korun – stále nefunguje pro kulturní účely a dokonce opět chátrá? Samo město své záměry prezentovalo v uplynulých letech v médiích mnohokrát, tak kde to vázne?

Ze sýpky vznikne depozitář a galerie muzea – Strakonický deník

Blatenští zachraňují špejchar – Strakonický deník

8. 9. 2014 – kontribuční sýpka Blatná

Vysvětlení paradoxně nabízí přímo paní starostka ve svém článku: Prvním problémem je, že město – tedy zřejmě tehdejší vedení města a Odbor majetku, investic a rozvoje, který to má na starosti – rozhodl o opravě sýpky špatně. Byla opravena střecha (ano, to je v případě chátrající budovy nejdůležitější) a poté FASÁDA. Každý, kdo někdy rekonstruoval či stavěl dům, ví, že takto se opravdu nepostupuje – fasáda se dělá až poté, co máte hotový interiér, tedy rozvody, dispozice, zasíťování budovy. Abyste do ní nemuseli později sekat. V případě starého zdiva navíc mohou stěny delší dobu vysychat, než budou zakryty omítkou. Zvolený postup byl tedy chybný. Proč? Vysvětluje to druhý argument paní starostky – město nemělo pro sýpku jasné využití („nejasné budoucí využití sýpky“). Dosud ani nepodniklo žádné kroky k tomu, aby mohlo sýpku pro kulturní účely využívat nebo aby zde ten toužený depozitář mohl být. Ten musí ale splňovat celkem přísná kritéria daná zákonem. Nehodil by se například do depozitáře či do kulturního zařízení po nutných úpravách výtah, který byl „samozřejmě“ odstraněn?

Stěny špejcharu jsou dnes vlhké po celém obvodu budovy, ne jen v zadní části, jak uvádí paní starostka, někde dokonce až do výšky tří metrů. Je dost pravděpodobné, že vzlínání vlhkosti zapříčinily neodborné zásahy do základů stavby a její suterénní části někdy v 70. letech minulého století. Opravdu si toho nikdo z neomylných odborníků na Odboru majetku, INVESTIC a ROZVOJE od roku 2006 nevšiml? Asi ne.

Proč ta hysterická reakce paní starostky? Ochotně uvádí, že pan Vokatý ve své novoroční zdravici uvedl bez souhlasu jmenovaného jméno pana profesora Václava Girsy, našeho předního specialisty na rekonstrukce památek. Jenže oba pánové – Girsa i Vokatý – jsou v kontaktu a celou záležitost si hned gentlemansky vyříkali. Zarážející je věta paní starostky, že „…jako vlastník nemůže nadále respektovat poukazování na devastaci či havarijní stav…“ Co tím paní starostka Malečková myslí? Znamená to, že panu Vokatému zakáže se o sýpce bavit? Nebo zakáže Blatenským listům jeho texty zveřejňovat? A dalším médiím také? Co to znamená, když vám vedení obce řekne, že „nehodlá respektovat“, že občan upozorňuje úřad na chybu? Není to náhodou příklad arogance a úřednické zvůle? A co to vypovídá o vztahu občany volené starostky k veřejnosti?

A kdo je vlastně vlastníkem sýpky? Je to paní Malečková, zvolená starostka obce, nebo snad pan Blovský, obcí placený úředník, vedoucí OMIR? Byl u všech rozhodnutí o sýpce, je vedoucím INVESTIC a ROZVOJE, nikdy se ale vůči výše uvedeným chybám neohradil a ze své zodpovědnosti za stav celého projektu se nevyvázal. Jsou tedy on a jeho kolegové dostatečně kompetentní pro rozhodování v oblasti péče o památky a jejich nové využití, když si se sýpkou už tolik let nevědí rady? Proč tu plejádu specialistů neoslovili pro spolupráci dříve oni než nějaký pan Vokatý? Není náhodou vlastníkem sýpky více pan Vokatý, občan Blatné, který ve svém volném čase a za své vlastní prostředky shromáždil o sýpce tolik informací, získal vyjádření řady odborníků a má dokonce stále, přes aroganci úřadu, energii pro její záchranu něco dělat? A naposledy – myslíte si, že mu za jeho aktivitu někdo na úřadu alespoň poděkoval?

Na stejné straně Blatenských listů, vedle té nešťastné formulace o netolerování veřejného propírání sýpky, se nachází „informace“ o právě probíhající aktualizaci strategického plánu města. Jedním z jeho pilířů je i „Blatná jako město s kvalitní kulturou, s rozvinutým cestovním ruchem a památkami“. Občané se prý mohou k podobě plánu ještě do konce února vyjadřovat. Jak si paní starostka a její kolegové z městského úřadu to vyjadřování představují, když ho zároveň podle vlastních slov nehodlají „tolerovat“?

Problém blatenské sýpky je jinde, ne v aktivním nadšenci panu Vokatém. Je v pasivitě a nekvalitně odvedené práci těch, kteří jsou za ni zodpovědní a z veřejných peněz placení.

Foto: Pavel Vokatý