ING. KAREL DRHOVSKÝ: NÁMĚT NA VYUŽITÍ A USPOŘÁDÁNÍ AREÁLU NA VRCHU VINICE

Blatná
Námět na využití a uspořádání areálu na vrchu Vinice
– stavební objekt, zahrada, lesopark

Zahrada na parcelách pč. 969/2 a 971/10 v Blatné o celkové rozloze 4 503 m2, je ve
velmi příjemné jižní exposici nad městem na svahu kopce Vinice. Svažitý pozemek ve zhruba
trojúhelníkovém tvaru, v jehož nejvyšší špici stojí budova výletní restaurace Fiala. Zahrada
z jižní, spodní strany a ze strany východní sousedí se soukromými zahradami s rodinnými
domy. Na straně západní a za severní špicí navazuje lesopark, který zabírá celé temeno kopce.
V sousedních rodinných zahradách je u hranice soustřeďován odpad a skládky.
Celý pozemek je v mírném svahu na jižní stranu s působivými pohledy na město a
krajinu. Zahrada bývala ovocným sadem, jehož zbytky jsou roztroušeny po celé ploše – viz
dendrologický posudek. Stromy jsou přestárlé a velmi zanedbané dlouholetou neúdržbou.
Z téhož důvodu zarůstá zahrada i středním keřovým patrem plevelných druhů a množstvím
náletů vitálních listnatých stromů a odnožemi slivoní. V podrostu se rozrůstají plevele
ruderálního charakteru.
Samotný stavební objekt bývalé výletní restaurace Fiala chátrá, zejména proto, že
nebylo zabráněno zatékání dešťové vody funkční provisorní vysprávkou střechy. Na jižní
stranu je vyhlídková krytá terasa, na severní straně je připojen hospodářský objekt s velkými
vraty na severní a na západní straně.
Lesopark, který zabírá temeno a větší část kopce, je tvořen téměř výhradně
jehličnatými stromy, v podstatě stejného stáří. To vytváří velmi působivý interiér lesa, který je
ale silně narušen množstvím rozrůstajících se náletů agresivních listnatých stromů a
plevelných keřů. Lesopark je tedy velice zastíněn a bez obvyklého podrostu jehličnatých lesů.
Námět na využití
Protože uvedené místo má nejen tradici, ale i zcela vynikající polohu, bylo by velice
nesprávné resignovat na veřejnou, společenskou funkci a věnovat tento prostor pro soukromé
užití.
Objekt Fialy je předurčen pro obnovu své funkce, tedy kavárna, cukrárna, čajovna,
vinárna, případně drobné občerstvení. Samozřejmě po nezbytné opravě a adaptaci, se
zachováním architektonických hodnot a restaurování působivých maleb. V zadní,
hospodářské části, je možno vytvořit malý sál pro společenské i podnikové akce, přednášky
koncerty apod. Boční otvor vrat zasklít jako velké okno a z vnější strany zakrývat dřevěnými
vraty jako okenicí. Podobně upravit i severní vrata, kde by byl hlavní vchod. Dlažba, strop, či
průhled do krovu a vnitřní vybavení dle potřeby. Lze oprávněně předpokládat, že po
počátečních rozpacích se provoz kavárny i sálku rozběhne a stane se jedním ze společenských
a kulturně vzdělávacích míst města.
Vlastní zahradu především důkladně vyčistit od dřevitých i bylinných plevelů, se
zásahem proti prorůstání výmladků. Současně zajistit pomologický průzkum a vyhodnotit,
jestli se zde nacházejí cenné tradiční odrůdy. Pro ně zajistit přemnožení ve školkách. Staré
ovocné stromy pak podrobně vyhodnotit i ze zdravotního a zejména estetického hlediska, je
možno i poškozené a ovocnářsky zcela neperspektivní vysokokmeny ponechat, po nezbytnémprůklestu a vyčištění, v jejich bizardní podobě. Ostatní odkácet s odstraněním pařezů.
Zejména veškeré slivoně nutno odstranit i se zákrokem proti prorůstání výmladků. Pro
obnovu trávníku bude patrně stačit zajištění sekání, samozřejmě s odstraněním velkolistých
plevelů.
Celou zahradu pak věnovat vytvoření rosária z blatenských růží, k památce Jana
Böhma, jednoho z největších evropských šlechtitelů a pěstitelů růží, na něhož by město, které
svými růžemi proslavil, mělo být právem hrdé. Pro vytvoření rosaria se zde nabízí obě
základní varianty. V pravidelné sestavě záhonů na terasách (po jejich opravě), instalovat
především skupiny menších růží. Ve volných záhonech a v solitérách pak v prostoru zahrady
ve zvoleném schematu krajinářské formace. Podle množství ponechaných ovocných
vysokokmenů pak případně vysadit do prostoru několik stromů jako solitery. Na jižní a
východní straně bude ale nutno k odclonění sousedních zahrad vytvořit porostní neprůhledný
plášť, modelovaný především ze stálezelených stromů a keřů. Kostru by tvořila kolekce
jehličin, předsazovaná barevnými kultivary keřů listnatých i jehličnatých.Ve spodní části, kde
bude porostní plášť stíněn, lze předsadit kolekci pěništníků, stálezelených i opadavých a
rozšířit tak atraktivitu zahrady před dobu, než pokvetou růže. Stejně tak, pro rozšíření
květenství v zahradě i na konci vegetační doby, třebaže mnohé růže kvetou až do zámrazu,
vmísit do skupin a záhonů vytrvalé, vysoké a nenáročné podzimní květiny. V horní, terasové
části pod objektem Fialy, s pravidelnými záhony růží, vytvořit kolem nich cestičky, spodní
část ponechat, při zajištěném sekání trávníku, bez systému cest, které jsou náročné na údržbu.
Výzdobu interiérů kavárny a sálku věnovat také památce na Jana Böhma, fotografie
historické i současné, kopie ceníků, diplomů a cen apod.
Navazující lesopark by měl být součástí tohoto centra, spojený i cestou, vycházející od
objektu Fialy. Především je nutno jej vyčistit od listnatých stromů a keřů, se zajištěním proti
prorůstání výmladků. Samozřejmě vykácet suché a silně poškozené stromy jehličnaté, ale
zabránit jiné těžbě, která je nyní, ke škodě, už v parku patrná. Bylo by zajímavé, samozřejmě
náročné, pokusit se do prostoru pod jehličnaté stromy vnést i podrost, zejména z polokeřů –
borůvky, brusinky.
Cestu ponechat v přirozené podobě bez obrub, jenom ji zdůraznit posypem a dovést na
vrchol kopce. Tady by byla vhodná nějaká forma zastřešení, otevřené besídky, s posezením a
stolem (podnik Státní lesy vyrábějí vcelku přijatelné zařízení). Lavičky k posezení by měly
doprovázet na vybraných místech i cestu. Celým prostorem se nabízí vést naučnou stezku,
samozřejmě se specifickou náplní. Lavičky i informační tabule stezky by měly být sice
bytelné, ale z přírodních materiálů, stylisované, buďto vybrat z nabídky Státních lesů, nebo
postavit dle vlastních návrhů. Je možné, samozřejmě také z těchto materiálů, vybavit stezku i
o zařízení pro cvičení, jak pro děti, tak pro dospělé. U laviček a besídky budou pak
nezbytností i stejně zformované koše na odpadky.
Pás plochy mezi přístupovou cestou k Fiale a lesoparkem,
který je dnes téměř k neprůchodnosti zarostlý nálety a plevelem, poskytuje, samozřejmě po
důkladném a náročném vyčištění se zajištěním proti prorůstání odnoží a výmladků, několikeré
možnosti k tvorbě sadovnické úpravy, navazující na park u Fialy, či na lesopark. Přímo se
nabízí:
– Výsadba lesoparku z týchž druhů, jako je ten na temeni kopce. Bude tak zajímavé
srovnání stejného porostu v různém stáří. Bude, samozřejmě, nezbytností po další léta
provádět obvyklé lesnické zásahy (možno i vysvětlit v zastavení naučné stezky).-
Vysadit zde kolekci stromů (případně i keřů), jehličnatých i listnatých, které jsou u nás
sice zdomácnělé a běžné, ale jsou introdukované. Málokterý občan třeba ví, že jírovec
(lid. kaštan) je exot. Zrovna tak trnovník (tzv. akát), který je na mnohých místech
determinantní dřevinou. Z jehličnatých černá borovice, smrk omorika, vejmutovka,
douglaska aj.
– Presentovat zde naše domácí dřeviny, listnaté i jehličnaté v jejich kolekci kultivarů,
listnatých i barevných. Pestrost a nádhera buků je pozoruhodná, tisů aj. také.
U všech druhů a kultivarů by byly krátké vysvětlující texty, na přístupových místech plánky
výsadeb.
Bylo by vhodné také vydat brožuru o celé lokalitě.
Ing. Karel Drhovský
IV/2017