ZDEMOLOVANÁ SPOLEČNOST

Vila Fiala, ta „pohádková“ s věžičkou, má na facebooku více než sedm set příznivců a sleduje ji ještě o přibližně třicet lidí více. A to mohla, nebo možno říci měla, být skoro dva roky z blatenského povědomí odstraněna, zapomenuta. Díky zastupitelům, radním, Komisi pro nakládání s obecním majetkem, obecní Komisi státní památkové péče. Prostě pryč! Cenná historická budova prodána a zbourána a pozemek zahrady rozpoarcelován a vytržen z budoucího lesoparku a vše ukradeno z rukou veřejných a dost nelogicky dáno do rukou privátních.

A vida, zdemolována není! Tedy dobře pro budoucí generace, že zatím není. Pevně věříme, že nebude, a uděláme pro to maximum. Celý příběh posledních dvou let, možná i těch předešlých, kdy se město o svůj majetek nestaralo, svědčí o jiné „zdemolovanosti“. O „zdemolovanosti“ společnosti. O nevšímavosti, o nechuti starat se o věci veřejné. O absenci snů, vizí, o „zaprděnosti“, závisti, o plochosti, o ješitnosti. O úřednické zvůli, nekompetentnosti, možná třeba i korupci, o celé řadě neduhů, které skoro dovedly podstatnou stavbu města a pozemky kolem ní k zániku.

Je mi jasné, že zas budou po tomto textu psát „potrefené husy“, že je to nechutná a útočná kampaň. Někteří zastupitelé budou opět lajkovat na facebooku výrok, ve kterém mi nějaký pán otevřeně vyhrožuje, moji místní přátelé budou povídat, že jsem zase všechny naštval. Skupina „Nestojičů“ okolo CKVB bude ukřivděná, bude se dlouze ujišťovat v mé a mé ženy aroganci, přestože s námi nikdy nemluvili. Případně půjde ve špalíru (poprvé a naposled) jednou za patnáct let zatleskat na zastupitelstvo, že si nezodpovědní zastupitelé odhlasovali podání rozkladu. Vždyť hlasovali jejich „nadřízení“ a povždycky komisaři u jejich výběrových řízení do obecních angažmá, třeba by se to mohlo ještě někdy hodit. Zastupitelé nepodali rozklad kvůli sporné hodnotě historické stavby, ale kvůli systémovým chybám. (Asi jako když se hajzlík průtahy snaží odložit odebrání posledního bodu, aby nepřišel o řidičský průkaz, znáte to, ne?)

A víc? Víc nic. Klidně budou přihlížet dál, jak se to celé odehrává, a sedět na svých, nejlépe obcí placených, postech, občas někdo na faceboku „vykřikne“, „zasvítí“ a zmizí. Někteří budou anonymně škodit, zakládat „spravedlivé skupiny“, než se sami odhalí a zůstanou jen pro smích. Budou metat nesmyslné argumenty o věcech, kterým sami pravděpodobně nerozumí, aby navodili pocit, že jsou také v kurzu, nebo že si také uškubnou pět minut slávy a budou moci něco veřejně prohlásit, když se jich obvykle nikdo na nic neptá. Psát o naší aroganci, pitvat styl naší aktivistické práce, snažit se nás mentorovat, poučovat, a vyprávět, jak něco má fungovat nebo nefungovat. Komentovat něco, kde sami nebyli, ani to sami nezažili. Nezajímá je to. Znám, viděl jsem, zkusil jsem, a vyjma mrzutosti to se mnou nic nedělá.

Ne, nejsou tito lidé v kurzu! Nesedí u stolu. Nepomáhají kulturní a národní identitě, občanské společnosti, jak by se jim možná za hodinu aktivity na facebooku mohlo zdát. Nebudují vize a ideály, nesměřují k tvorbě hezkých věcí, nepomáhají dialogu, diskusi, jen a znovu zas akcentují a cyklují „maloměstské vlastnosti“, co jsem už výše vyjmenoval. Můžou se sice opájet, že si také něco řekli a tudíž se jich to týká, ale doopravdy netýká. Když nechtějí regulérně na vizi záchrany cenného domu a přilehlých pozemků pracovat, tak se jich to prostě netýká. „Koule“ však na to, aby zánik domu urychlili, nějakou akci zpunktovali, to také nemají. Tak co? Facebook jim dává pocit, že se jedním lajkem stali součástí něčeho, že už svůj díl odpracovali. Mají pocit, že se vede diskuse, rozhoduje, a nedej bože snad podepisují smlouvy na sociálních sítích. (Myslí si to zde v Blatné, dle reakcí, bohužel asi i někteří zastupitelé.) Svým jednáním tito lidé však jen pomáhají legitimizovat ukradení této blatenské zásadní stavby z rukou veřejnosti, z rukou obce, z rukou budoucích generací.

Každý den se ptám sám sebe: budou tito lidé stát u toho plotu, až buldozér strhne první stěnu a budou se radostí zajíkat? Asi ne, řekl bych, možná u některých bude i nějaká lítost, možná pak jim teprve dojde, jak špinavou hru v celé kauze hráli. Jak dráždili tu strunku moci činovníků a utvrzovali je v celé sadě špatných rozhodnutí, jak jim podkuřovali. Až si jejich děti budou, zase pravděpodobně ode mě, v neskutečně objemném světě internetu číst – a budu je všechny jmenovat – co jejich táta, či máma? Jak napomohli demolici krásného historicky cenného domu se zahradou v Blatné? Bude už pozdě.

My možná také nesedíme u „stolu“, prostě nás k němu ti blatenští zastupitelé nechtějí (o možných důvodech by byla minimálně brožura, možná celá kniha). Sedíme ale u dalších asi deseti jiných, kde je nyní Blatná díky vile Fiala středobodem světa. S opravdovými srdcaři, s opravdovými dobrovolníky, s odborníky, s nadšenci, se skvělými lidmi všech profesí. A díky těmto „stolům“ ve volném čase, a za pomoci desítek lidí, díky našim privátním prostředkům, držíme vilu nad vodou, tedy nad zemí. Ne díky nějakému facebooku, levném lajkování a anonymitě nesouhlasících ukřivděnců, jak by se nepoučenému mohlo zdát. Vilu nedržíme nad zemí pro ty, co nechtějí a vadí jim to, ale pro ty kteří chtějí, chápou to, a líbí se jim naše idea. Těch je nyní více než sedm set jen na síti facebook. Já si klidně troufnu říci, že je jich reálně spíš tisíc, proti desítkám těch, co si ke stolu z nějakého důvodu s námi ani nesedli a teď je to možná mrzí. Vím, že díky nám vilu na vlastní oči vidělo, přijelo za ní, více než tisíc lidí. Vědí, za čím jedou. (Jen pro porovnání, kolik bylo na zasedání zastupitelstva za poslední čtyři roky lidí z veřejnosti? Kolik ji mohlo tu ostudu spojenou s prodejem vidět?)

Těm, co jsem všechny údajně naštval, jak říká v článku v magazínu Reportér kamarád Dan Lexa, těm doporučuji: vezměte krumpáč, lépe bagr, a běžte ten dům na kopci vinice zdemolovat Vy! Podpalte ho! Buďte první, ukažte to všem, své hrdinství a proaktivitu, součinnost s maloměstským establishmentem. Ať tomu celému „umělému“ a „naším spolkem vytvořenému“ příběhu učiníte konec! Tu barabiznu, tu ruinu, to vyloučené místo, co vadí „celé“ obci, co si to kvůli feťákům zaslouží, co je prý tak zničený, že nejde opravit. Protože tady nejde o mě, o náš spolek navíc, o naši (moji) možnou aroganci, hnus, kampaň, ale jde o ten dům a jeho pozemky, na které někdo možná stále čeká. Čeká! Tak rychle do toho, ať je problém navždy vyřešen. A smrádek může v klidu v Blatné pokračovat. Je to určitě jednodušší, než nastartovat diskusi, než to společně opravit a využít.

Tady jde o to, že si někdo dovolil oponovat politikům a úředníkům, že dokázal jejich špatné rozhodnutí zvrátit. Udržet je, byť pozdě, na uzdě. A to se na malém městě neodpouští! To se Vám dostane do drbů, do městské kroniky, do každé rodiny, všude…

A teď vážně a z lepšího soudku. Děkujeme našim příznivcům. Jsou pro nás ujištěním, že naše práce dává smysl, a že je nutné se jí dál dobře a svědomitě věnovat. Děláme to rádi a víme proč. Stojíme o setkávání a spolupráci s každým s vás. Vy nám totiž dáváte sílu pracovat dál. Vila Fiala, Karel Fiala, Jan Böhm i ta krásná zahrada si to totiž zaslouží. Děkujeme.