ZMIZELÁ ZAHRADA

Zahrada. Místo, které někdo vnímá jako přirozenou součást svého obydlí, jiný po ní touží. Někomu se vybaví ta pohádková, z knihy Jiřího Trnky – tajemná, skýtající tolik prostoru pro dětské hraní, snění. Zahrada, která nás může živit a bavit. Mnoho starosti a radosti.


Povedlo se nám sehnat letecký snímek kopce Vinice ze 60. let minulého století. Přišel k nám poštou. Je na něm dobře patrné, jak velká byla původně zahrada u vily Fiala / Krčkovny. Pro srovnání přikládáme i snímek současného stavu. Na místě bývalé zahrady dnes stojí domky, další zahrady, o které jejich majitelé pečují.
Kopci se říká Vinice. Název – náhoda? Na historickém snímku vidíme východně od domku zřetelné terasy. To, co na nich tehdy rostlo, jsou pravděpodobně ovocné stromy. Ale zkusme si představit, že jsme například v 16. století, kdy byla průměrná teplota u nás o pár stupňů vyšší. Mohly dát kopci jméno vinné keře? Není to zas tak nepravděpodobné.
Z té velké zahrady zbyla už jen část. Je to velký kus země, plocha tajemná, dlouho neudržovaná. Stromy staré, zplanělé. Dodnes má své kouzlo. Mohly by tu být skvělé stavební parcely pro další domky, pro nové zahrady. Nebo by tu mohla zůstat zachována tato vzpomínka na to, jak dříve vypadalo i širší okolí. Vzpomínka na to, co zahrada znamenala pro naše předky.